Setkání s Marcem Le Menestrelem

   Stojím v práci a nudím se. No jako neskutečně se nudím. Dělám v outdoorovým shopu a prodávám presa, lezky, hadry, boty apod. Je odpoledne a furt se nudím. Vchází chlápek, malej, plešatej a mluví divně anglicky. Tak nějak jako divně šišlá. Chce vědět, kde jsou lezecký stěny v Práglu a kde by si moh zalízt. Tohle jsem potřeboval. Protrhnout nudu takovýmhle Vokurkou. No ale jak mu vysvětlit, kde jsou v Praze lezecký stěny, když se v Praze vůbec nevyzná a ja Pražák teda taky nejsem. Mimo řečí se ptám  odkud pochází? Tak odpovídá, že je Francouz. No to mě mohlo napadnout, že to je Frantík, když takhle divně šišlá.

     Nakonec mě pokec docela baví, je to fine chlápek. Tak mu nabízím, že s ním zajdu zalízt a ukážu mu nějaký ty stěnky. Týpek je nadšenej a že se určitě zastaví. Práce konečně končí, tak beru lezky a nejaký to mágo a potkávám se s mistrem venku. Prej se jmenuje Marc. Jdeme na oldschoolovou stěnku do Týnský. Cestou klábosíme a kecáme o lezení. On mě vlastně nic neříká, ale už ví, že lezu tak nějak 3x týdně a co lezu atd. Se tak směje a tvrdí, že se ode mě třeba něco naučí.

     V Týnský berem botky a jdeme na to. Ukazuju mu problémy, který tady dlouhodobě řešíme s klukama. Se mistr ani u jednoho problému nezapotí a všechno s přehledem přeleze. Si říkám „ Ty kráso, co to je za borce?“ Po lezení dáváme pivko a on chce pokračovat. Tak jdem do lepší putyky, kde trošku popíjíme a domlouváme se na zítra.

     Dneska po brutální nudě v práci jdeme zase lízt s Marcem. Dneska jdem na lano na Smíchoff. Si dávám takovou 5ku na rozlez a on začíná 9kou. 9ka se jmenuje „Čajovna“. Když se ho zeptám, jaká ta cesta byla? Odpovídá že „odpočinková“. No to je mazec. S kým to vlastně mám tu čest? Vyleze si tam ty nejtěžší cesty a s chutí zas do putyky. Tentokrát fakt do zemitý putyky. Tajně doufám, že mu to tam konečně nandám. Ale ono nic. Lejem a já nechápu jak on to dává. Ještě by si chtěl dát brko. Nakonec mi povídá, že je profesor na univerzitě v Barceloně a že pro něho lidi na škole jsou divný a že lezci jsou jediná dobrá skupinka. Nejvíc mě dostává, když povídá, že leze s Chrisem Sharmou a že u něho Sharma spí, když je v Barceloně.

     Do pěti lejem a kecáme. Ráno mi je blbě a stojím zase v práci. Tentokrát se nenudím, protože přemejšlím o důležitých věcech, o kterých se přemýšlí, když ma človšk kocovinu jako sviňa. Najednou se objevuje Marc, že se jde rozloučit. Za chvíli odlítá. Beru si od něho kontakt. Říkám kámošovi jeho jméno a ten jen kroutí hlavou, že to je lezec jako prase. Tak mu povídám, že jsem to zjístil taky. Tak hážu jméno Marc Lemenestrel do Googlu a nestačím se divit. Je to už stará garda, ale každý, kdo někdy vyhraje Rockmasters v Arcu si zaslouží obdiv. Tak si říkám, že já mám ale štěstí si takhle zalízt a popít s mistrem. Co víc říct, než že lezci a lezení jsou super komunita a sport.